Srpnový festival české xenofobie – díl I.

Letošní prázdniny nejsou klidné: ekonomika na houpačce, tragicky bláznivé zprávy z jinak rozvážné Skandinávie atp. K tomu dnes přibyly i dvě novinky z ČR. Pro pana ministra školství je neonacista Bátora nepostradatelný proto, že je dobrý národovec a katolík. Jako dobře cílená provokace jednoznačně dobrý výrok, který bych bez znalosti zdroje časoval někam mezi říjen 1938 a březen 1939, kdy hnědlo nejen listí na stromech. Již termín „národovectví“ má negativní přístřih a v podání pana Bátory nemá nic společného s národní hrdostí: je to jedovatý odvar z nesnášenlivosti vůči všemu cizímu. Prezentace Bátory coby katolíka (implicitně je asi míněno: dobrého katolíka) člověka také neuklidní. Jednak je nepříjemná představa, že pan Bátora by měl být vzorem dobrého katolíka. A snad ještě horší je, že pan ministr Dobeš označuje příslušnost ke katolické církvi je něco lepšího než sympatie k jiné konfesi nebo víře (např. v roce 1925 by to vedlo k jisté demisi). V ekumenickém věku ministrovo sdělení nemůže ladit ani samotným katolíkům. Pan ministr asi hodlá bránit člověka, kterému se dostává kritických slov zleva zprava. Snad by to bylo sympatické, pokud by Ladislav Bátora nebyl krystalicky čistým xenofobem bez přidané hodnoty pro české školství… Dnešní výroky pana ministra se nepovedly.